První klinický popis chřipky, jako akutního onemocnění dýchacích cest u lidí, pochází z královského dvora Alžběty I. Od tohoto času přibývaly údaje o menších či větších epidemiích chřipky, které podobně, jako epidemie moru, vypukly neočekávaně a neměly pravidelný interval. Malé epidemie vyvrcholily do rozsáhlé pandemie chřipky na počátku tohoto století roku 1918. Během dvou let si tato pandemie vyžádala téměř 20 milionů lidských životů po celém světě.
Když k nám opět zavítá podzim s prvními mlhami a po něm sychravé zimní dny, není rodiny, jejíž člen by neonemocněl. Každý člověk však občas musí onemocnět. Nezní to sice optimistické, ale bez stimulace organismu zůstává imunitní systém slabý. Pouze pokud je organismus přinucen vytvářet protilátky, může se účinně ubránit budoucím původcům onemocnění.
Téměř každé nachlazení, případně influenza provází zánět dýchacích cest. Ten je spojen s tvorbou hlenu, který se hromadí v dýchacích cestách. Na jeho odstranění slouží kašel. Kašel je přirozeným obranným reflexem těla. Sliznici horních cest dýchacích, dýchací trubice i průdušek pokrývá řasinkový epitel, který pomáhá odstraňovat nežádoucí látky ze sliznice. Při kašli dochází prudkými hromadnými stahy dýchacího svalstva hrudníku k zesílenému výdechu, kterým se cizí tělíska nebo hleny mají dostat do hltanu, případně do úst. Kašel tedy slouží k vyčištění průdušnice a velkých bronchů, a tím chrání plicní epitel před škodlivými vlivy. Všichni se s touto ochrannou funkcí kašle občas potkáme, např. když nám zaskočí. Potravina, která se dostala do hrtanu namísto do hltanu, vyvolá prudké nárazy kašle. Tím se opět dostane do hltanu a může být polknuta. Při infekcích sliznice dýchacích cest zhrubne, prokrví se a vylučuje sekret, který se odstraňuje kašláním.
Záněty vedlejších nosních dutin mohou být spojeny s výraznou tvorbou hlenu, který stéká do oblasti hltanu a hrtanu, a tam vyvolává především dráždění na kašel. V takovém případě není správné kašel - i když je jakkoliv nepříjemný - potlačovat za každou cenu tišícími léky. Kašel není nemoc, je reakcí organismu, která umožňuje vlastní onemocnění překonat (např. bronchitidu). Důležité je rozlišit, zda jde o kašel suchý, dráždivý, neproduktivní, nebo produktivní, způsobený nahromaděním hlenového sekretu v dýchacích cestách.
Při suchém kašli je jeho potlačení účelné. Neproduktivní kašel zbytečně vyčerpává organismus, zvyšuje krevní tlak a často je příčinou probdělých nocí. Tehdy je vhodné používat přípravky s účinnými látkami, které tlumí centrum kašle v mozku. Takovými jsou antitusika s obsahem kodeinu, které však mají i nežádoucí účinky. Nejčastěji vzniká závislost, zácpa, euforie, nebo naopak při vysokých dávkách i útlum dechového centra. Proto se v poslední době dává přednost nekodeinovým přípravkům s podobným účinkem. Z léčivých rostlin tlumí dráždění kašle např. ibišek a sléz. Při suchém kašli se snažme zvýšit vlhkost vzduchu v našich bytech, protože suchý vzduch jen stupňuje dráždění kašle. Případně můžeme do odpařovače nakapat několik kapek eukalyptového nebo borovicového oleje. Následkem infekce a zánětu dýchacích cest se často tvoří hlenový sekret. Ten je směsí bakterií virů, jejich toxinů a odumřelých bílých krvinek. Cílem organismu je jeho odstranění a tehdy je vhodné podpořit vykašlávání.
Vykašlávání napomáhají léčivé rostliny tymián, jitrocel, mateřídouška a břečťan. Existují ve formě sirupů a kapek, které dostanete v každé lékárně. Vhodné je i pití čajů z těchto léčivých rostlin, protože navíc k dosažení správného efektu vykašlávání je nutný i dostatečný příjem tekutin. Kromě rostlinných přípravků na vykašlávání existují i mnohé syntetické přípravky. Při velmi hustém hlenu, který je obtížné vykašlat, se používají látky, které tento hlen účinně rozpouštějí a tím usnadní jeho vykašlání. Dodnes osvědčeným prostředkem na odkašlání je z receptů našich babiček směs medu, vlažného mléka a karamelu. Pokud nám však kašel způsobuje bolest, cítíme mravenčení, obtížné dýchání s pocitem nedostatku vzduchu, pokud pozorujeme delší dobu zvýšenou teplotu a kašel neustává ani po týdnu domácí léčby, obraťme se raději na lékaře.
Když k nám opět zavítá podzim s prvními mlhami a po něm sychravé zimní dny, není rodiny, jejíž člen by neonemocněl. Každý člověk však občas musí onemocnět. Nezní to sice optimistické, ale bez stimulace organismu zůstává imunitní systém slabý. Pouze pokud je organismus přinucen vytvářet protilátky, může se účinně ubránit budoucím původcům onemocnění.
Téměř každé nachlazení, případně influenza provází zánět dýchacích cest. Ten je spojen s tvorbou hlenu, který se hromadí v dýchacích cestách. Na jeho odstranění slouží kašel. Kašel je přirozeným obranným reflexem těla. Sliznici horních cest dýchacích, dýchací trubice i průdušek pokrývá řasinkový epitel, který pomáhá odstraňovat nežádoucí látky ze sliznice. Při kašli dochází prudkými hromadnými stahy dýchacího svalstva hrudníku k zesílenému výdechu, kterým se cizí tělíska nebo hleny mají dostat do hltanu, případně do úst. Kašel tedy slouží k vyčištění průdušnice a velkých bronchů, a tím chrání plicní epitel před škodlivými vlivy. Všichni se s touto ochrannou funkcí kašle občas potkáme, např. když nám zaskočí. Potravina, která se dostala do hrtanu namísto do hltanu, vyvolá prudké nárazy kašle. Tím se opět dostane do hltanu a může být polknuta. Při infekcích sliznice dýchacích cest zhrubne, prokrví se a vylučuje sekret, který se odstraňuje kašláním.
Záněty vedlejších nosních dutin mohou být spojeny s výraznou tvorbou hlenu, který stéká do oblasti hltanu a hrtanu, a tam vyvolává především dráždění na kašel. V takovém případě není správné kašel - i když je jakkoliv nepříjemný - potlačovat za každou cenu tišícími léky. Kašel není nemoc, je reakcí organismu, která umožňuje vlastní onemocnění překonat (např. bronchitidu). Důležité je rozlišit, zda jde o kašel suchý, dráždivý, neproduktivní, nebo produktivní, způsobený nahromaděním hlenového sekretu v dýchacích cestách.
Při suchém kašli je jeho potlačení účelné. Neproduktivní kašel zbytečně vyčerpává organismus, zvyšuje krevní tlak a často je příčinou probdělých nocí. Tehdy je vhodné používat přípravky s účinnými látkami, které tlumí centrum kašle v mozku. Takovými jsou antitusika s obsahem kodeinu, které však mají i nežádoucí účinky. Nejčastěji vzniká závislost, zácpa, euforie, nebo naopak při vysokých dávkách i útlum dechového centra. Proto se v poslední době dává přednost nekodeinovým přípravkům s podobným účinkem. Z léčivých rostlin tlumí dráždění kašle např. ibišek a sléz. Při suchém kašli se snažme zvýšit vlhkost vzduchu v našich bytech, protože suchý vzduch jen stupňuje dráždění kašle. Případně můžeme do odpařovače nakapat několik kapek eukalyptového nebo borovicového oleje. Následkem infekce a zánětu dýchacích cest se často tvoří hlenový sekret. Ten je směsí bakterií virů, jejich toxinů a odumřelých bílých krvinek. Cílem organismu je jeho odstranění a tehdy je vhodné podpořit vykašlávání.
Vykašlávání napomáhají léčivé rostliny tymián, jitrocel, mateřídouška a břečťan. Existují ve formě sirupů a kapek, které dostanete v každé lékárně. Vhodné je i pití čajů z těchto léčivých rostlin, protože navíc k dosažení správného efektu vykašlávání je nutný i dostatečný příjem tekutin. Kromě rostlinných přípravků na vykašlávání existují i mnohé syntetické přípravky. Při velmi hustém hlenu, který je obtížné vykašlat, se používají látky, které tento hlen účinně rozpouštějí a tím usnadní jeho vykašlání. Dodnes osvědčeným prostředkem na odkašlání je z receptů našich babiček směs medu, vlažného mléka a karamelu. Pokud nám však kašel způsobuje bolest, cítíme mravenčení, obtížné dýchání s pocitem nedostatku vzduchu, pokud pozorujeme delší dobu zvýšenou teplotu a kašel neustává ani po týdnu domácí léčby, obraťme se raději na lékaře.
